Bombardování Ostravy připomíná pamětní deska

Publikováno: 29.8.2019

Na rohu Zámecké a Dlouhé ulice v centru Ostravy je od 29. srpna 2019 nová pamětní deska. Připomíná 75 let starou událost, kdy město zasáhlo bombardování amerického letectva a je věnována památce Ostravanů, kteří během bombardování zahynuli. Autorem pamětní desky je ostravský výtvarník Marek Pražák, který ji vytvořil podle dobové fotografie.

Pět stovek obětí

Americké bomby dopadaly na Ostravu v dopoledních hodinách 29. srpna 1944. Cílem letounů byly ostravské rafinerie a nádraží v Přívoze. V té době již byli lidé na přelety letounů nad městem zvyklí a mnozí nepřikládali význam sirénám, které ohlašovaly letecký poplach. Letecký útok na Ostravu však strategické cíle  - vítkovické železárny a chemičku Rütgers - zasáhl jen okrajově, většina bomb bohužel dopadla do obydlených oblastí. Nálet trval přes hodinu a vyžádal si téměř 500 obětí na životech. Značné škody vznikly v Zábřehu, Vítkovicích a Slezské Ostravě, silně zasaženo bylo také centrum města v okolí Zámecké ulice.

„Výtvarník Marek Pražák, má ateliér v nedaleké Nádražní ulici a je tak spojen s centrem Ostravy a její historií. Myslím si, že i proto dokázal tak citlivě propojit smutnou událost s lidským příběhem, s příběhem Ostravanky na pozadí vybombardovaného centra města,“ řekl během odhalování desky statutární zástupce ostravského primátora Radim Babinec.

Postava ženy u poničeného domu

Pamětní deska je umístěna prakticky v místě, kam v centru města dopadaly bomby. Jedna zničila rohový dům na Masarykově náměstí, další dopadly do ulic a na obytné budovy, jiná poničila obchodní dům RIX v dnešní ulici 28. října, který se jako symbol bombardování objevuje v levé části pamětní desky. Postava ženy u bombami poničeného obchodního domu asociuje příběh – může se jednat o obyvatelku Ostravy, zaměstnankyni obchodního domu nebo matku hledající dítě. Pamětní deska je tak symbolem všech obětí města a postava ženy dává desce silný a autentický náboj.

Výstava k 75. výročí

V den odhalení desky začala také v prostoru před deskou výstava s názvem Ostrava 29. srpna 1944, která je společným projektem města, Post Bellum a Archivu města Ostravy u příležitosti 75. výročí bombardování. Vzpomínky Ireny Ondruchové, Emila Najzara a Tomáše Pertileho zaznamenali dokumentaristé Paměti národa Petra Sasínová a Tomáš Netočný.

Irena Ondruchová byla tehdy sedmnáctiletou dívkou a bombardování přežila skrčená ve skruži za hřbitovem v Zábřehu. „Pak jsem vylezla na cestu a spatřila to neštěstí. Mrtví leželi všude kolem a z úst jim vytékaly pramínky krve.“

Stejnou událostí se zabývá i 16minutový dokument, který přináší komplexní, přitom autentický a barvitý obraz neštěstí z 29. srpna 1944, které bylo jednou z nejtragičtějších válečných událostí na území dnešní České republiky. Zveřejněn je na www.ostrava.cz v aktualitách. Město Ostrava dokument zároveň poskytne ostravským základním školám jako edukační materiál do výuky.