Červenobílá dominanta Ostravy zmizela

Publikováno: 4.8.2019

Kulturní památka nebo silná ekologická zátěž a nebezpečný komín? O tom lze už nyní diskutovat pouze teoreticky. Jádro sporu, který zaměstnával po mnoho měsíců ostravskou veřejnost, nenávratně zmizelo.

Komín zvaný Strakáč v lokalitě bývalé Aglomerace ve Vítkovicích šel v sobotu 3. srpna po šesté hodině ráno k zemi. Byl to 101 metrů vysoký komín, z cihlových nejmohutnější v zemi. Váha komína činila 10 tisíc tun. Jeho odstřel se střelmistrům povedl přesně podle plánu.

„Dlouhých 16 let od prvního rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v roce 2003 o odstranění škodlivin čekala Ostrava na zbourání zhruba 60 let starého komína. Objekt a jeho okolí kontaminované olovem, arsenem, polychlorovanými bifenyly a dalšími karcinogenními látkami s povolením všech zainteresovaných institucí, včetně rozhodnutí Českého báňského úřadu, odstřelila specializovaná firma. Střelmistr Petr Šobíšek použil 100 kilogramů trhaviny umístěné do 120 vrtů,“ uvedla mluvčí společnosti Vítkovice Eva Kijonková.

Vítkovice: nesmyslné blokace aktivistů

„Omlouváme se všem Ostravanům, že na likvidaci škodlivin v komíně museli čekat tak dlouho, ale byli jsme vázáni vypsáním státního tendru na sanaci starých zátěží a v poslední době nás významně blokovaly nesmyslné obstrukce aktivistů,“ uvedl generální ředitel a předseda představenstva Vítkovic, a.s. Rodan Broskevič. Nyní se sanovaná oblast dočká více než 4 400 stromů a bude připravena jako zóna pro lehký průmysl. S investory by měla do lokality přibýt také pracovní místa.

„Nabídneme zasíťované pozemky s dopravním napojením na silnici i železnici investorům a developerům, aby vybudovali hi-tech provozy, zázemí pro IT a lehký průmysl. Na to je oblast bývalé Aglomerace ideální a je velkou šancí pro rozvoj nových věcí v Ostravě,“ komentoval předseda dozorčí rady Vítkovic, a.s. Jan Světlík.

Nejhorší pozůstatek diktátu socialistického bloku

Vítkovičtí argumentují, že Aglomerace je asi nejhorším pozůstatkem centrálně nadiktované spolupráce průmyslu v rámci někdejšího socialistického bloku. Do Vítkovic, které původně měly svůj kvalitní železnorudný důl ve Švédsku s velmi kvalitní rudou, se z rozhodnutí socialistické vlády začala vozit nekvalitní ruda se spoustou hlušiny z bývalého SSSR, kterou bylo nutné dále upravovat. V Ostravě se v Aglomeraci (kvůli tomu vybudované) draze a zbytečně přepracovávala na koncentrovaný granulát. Červený prach z výroby pelet pro vysoké pece z rudy s nižším obsahem železa byl pověstný a patrný i daleko za hranicemi regionu. Dva až tři miliony tun rudného aglomerátu ročně se na okolí podepsaly zásadním znečištěním.

Svatý Václav za komín

Aktivisté ze spolku Svatý Václav se snažili zablokovat likvidaci komína od loňského června. Ministerstvo kultury však ani po jejich žádosti neprohlásilo komín za kulturní památku. Zachovalo tak v platnosti původní stanoviska památkářů. Stejně tak rozhodnutí ČIŽP beze změny nařizuje likvidaci 42 objektů v Aglomeraci. Zachránci komína neuspěli ani s odvoláním proti odstřelu komína, kterým se musel zabývat Český báňský úřad. „Dosáhli však oddálení konce sanace minimálně o půl roku a mimořádného zvýšení nákladů na celý související proces, a to zejména na úkor státního rozpočtu,“ doplnila Kijonková.

Odpůrci bourání mimochodem argumentovali vyjádřením odborníka na historické komíny Ing. Martin Vonka z ČVUT, který v rámci svého průzkumu vyhodnotil Strakáč jako jeden z nejcennějších komínů v rámci České republiky. Za komín se v Ostravě konaly benefiční koncerty, proti demolici se vyslovily známé kulturní osobnosti. Mezi nimi fotografové Jindřich Štreit, Viktor Kolář nebo sochař Kurt Gebauer.

Podle zástupců Vítkovic však kromě brutálního znečištění vykazoval komín i závažné statické vady, prokázané statickými posudky, které vedly k vyhlášení ochranného bezpečnostního pásma v okruhu 150 metrů kolem komína. Záběry z dronu pak letos potvrdily, že objekt se samovolně drolí a praskají na něm kovové skruže, které také hrozily pádem.  

„Vítkovice si jako vlastník uvědomují, že by Aglomerace bez sanace představovala rizika pro životní prostředí a občany. Jsme rádi, že sanace nyní pokročí rychlejším tempem ke zdárnému konci,“ uvedl generální ředitel Broskevič. Nový lehký průmysl by mohl v oblasti začít vznikat do dvou let.