Černohumorný Soumrak nad krajinou

Publikováno: 15.4.2025

Nahořklou komedii obdařenou důvtipnými, jazykově vybroušenými dialogy a nečekanými zvraty napsal Marius von Mayenburg (* 1972). České publikum si jeho tvorbu oblíbilo pro její syrovost, jízlivý černý humor a schopnost vyprávět o společenských problémech z netradičních úhlů. Takový je i Soumrak nad krajinou, který v premiéře uvede činohra Národního divadla moravskoslezského ve čtvrtek 17. dubna v komorním Divadle „12“. Režie Vojtěch Štěpánek.

Peníze, nebo etické hodnoty?

O čem hra vypráví? Bratr a sestra přijedou do domu svého zesnulého otce vypořádat pozůstalost. Na půdě najdou obraz – je na něm krajinka s kostelíkem, za kterým zapadá slunce. K jejich údivu je obraz signován A. Hitlerem. Opravdu je autorem obrazu? Než vstoupil do politiky, býval přece malířem krajinek a toužil se dostat na vídeňskou akademii umění, kam ho podvakráte nevzali. Jak k tomuhle obrazu otec přišel? Když autorství potvrdí přizvaná znalkyně, rodina se rozhádá. Za peníze z dražby by se dala pořídit spousta věcí, ale je vůbec možné si obraz ponechat nebo ho prodat? Je to morální? „Co byste dělali vy, kdybyste zjistili, že tu nenápadnou krajinku s kostelíkem, co vám leží na půdě, namaloval Hitler? Spálili to? Prodali? A komu? Za kolik? A co s těmi penězi? Auto? Byt? Jak by se vám v takovém bytě žilo?“ ptá se spolu s autorem režisér Vojtěch Štěpánek. Je v pořádku vydělávat na fenoménu člověka, který způsobil smrt milionů lidí? Mají větší hodnotu peníze, nebo etické hodnoty?

Kritika antisemitismu

„Hra samozřejmě rezonuje především v Německu kvůli jeho historickým zkušenostem, dělá si legraci z Hitlera, ale zároveň silně kritizuje antisemitismus. Hitlerův obraz, jakési zlo skryté a poté objevené na půdě, je skvělou metaforou dočasně zakrývané, ale stále živé temné minulosti a temných společenských zákoutí, které se bohužel čas od času vyderou ven,“ rozvádí překladatel Michal Kotrouš a pokračuje: „Na Mayenburgových hrách mě zaujaly hlavně dvě věci – přesné, kousavé, mnohdy ironické dialogy a z toho vyplývající suchý, černý humor. Na druhou stranu mají jeho texty temný podkres, zneklidňující atmosféru jakési snovosti, noční můry, někdy až psycho hororu. Zároveň jsou Mayenburgovy postavy poněkud vychýlené, nenormální, nesou si často nějaké trauma, které pak autor dokáže vykreslit až poetickým jazykem. Takže mě zaujala tahle kombinace podprahového humoru a temných psychických zákoutí postav. U inscenací jeho textů vlastně dost záleží na jevištním uchopení – tentýž text lze zahrát jako psychodrama, ale současně i jako černou komedii.“ A přesně takový je i Soumrak nad krajinou. V originále Nachtland (Noční krajina).

V režii šéfa činohry Národního divadla moravskoslezského Vojtěcha Štěpánka a na scéně a v kostýmech Hany Kelar Knotkové hrají Sabina Muchová, Vojtěch Johaník, Robert Finta, Petra Kocmanová, Kateřina Breiská, Petr Houska a Marie Logojdová.