Florentský slaměný klobouk

Publikováno: 7.3.2025

Národní divadlo moravskoslezské uvede 13. března v české premiéře komickou operu Nina Roty (1911–1979) Florentský slaměný klobouk. Na jeviště Divadla Antonína Dvořáka ji přivádí režisér Jiří Nekvasil, hudebně nastudoval Marek Šedivý.

Libreto vzniklo podle komedie Slaměný klobouk z pera Eugèna Labiche a Marc-Michela z roku 1851. U nás frašku proslavilo především Osvobozené divadlo a v 70. letech 20. století také film režiséra Oldřicha Lipského s Milošem Kopeckým v hlavní roli. Činoherní divadla sahají nejčastěji po poválečné verzi z pera Jana Wericha. Divadelní ústav eviduje jen v našem prostředí více než 70 inscenací! Operní podoba se ale u nás ještě nehrála a NDM ji tedy uvede jako první divadlo v Česku.

Sežraný slamák

Hlavním hrdinou příběhu je Fadinard – ženich, jehož kůň při předsvatební projížďce sežere drahý slamák cizí dámy, která je na záletech a bez klobouku se nesmí vrátit domů, protože to je dárek od jejího žárlivého manžela. Fadinard shání nový klobouk, ale úporná snaha předejít skandálu ho vrhá do mnoha komických situací a eskapád, přičemž potkává bizarní postavičky a čelí řadě nedorozumění, než se konečně může dostavit k oltáři…

Nino Rota pojal hudební verzi honby za slaměným kloboukem jako klasickou komickou operu. Libreto vytvořil spolu se svou matkou, klavíristkou Ernestou Rota Rinaldiovou. „Jde zde o jakousi hru s operou. Hravou, mistrovsky zkomponovanou poctu italským operám minulosti. Rotova hudební invence vykouzlí svět rossiniovské (a také donizettiovské) buffy, zaslechneme i pozdrav Verdimu a dalším mistrům. Ale není to v žádném případě hudební koláž či pasticcio. Přes všechny zmíněné odkazy a podobnosti je to originální kompozice s virtuózními prvky. Hudba roztáčí zběsilý kolotoč eskapád, vytváří prostředí i jejich atmosféry. Ale také se umí zastavit, klid však nemá dlouhého trvání. Ani nemůže, čas příběhu neúprosně běží,“ láká do divadla režisér a ředitel NDM Jiří Nekvasil.

Jak důležité jsou dveře

K vizuálnímu pojetí opery v Ostravě režisér Jiří Nekvasil doplňuje: „Velká část děje opery se kromě posledního dějství odehrává v interiérech. Zde ve dvou měšťanských bytech, v obchodě modistky a barončině salónu. Pro podobný typ komedií jsou důležité dveře. Dveře a jejich sestavu jsme zvolili se scénografem Davidem Bazikou jako základní prvek celé scénografie. Někdo vstupuje do prostoru, mnohdy někdo úplně jiný, než jsme čekali. A někdo se schovává za jinými dveřmi. Je to zároveň i trochu aréna, prostor pro hru. Nejde v žádném případě o realistický popis prostředí. Svou výtvarnou stylizací je to více jakási skládačka, možná vystřihovánka z papíru. Vynecháváme zcela klasický nábytek. Jednou nám stačí sedací balón, jindy velká hrací kostka, vana a jeden nezbytný paraván.”

Nino Rota a Kmotr 

Jméno skladatele Nina Roty je známé především díky hudbě k filmovým hitům. Asi nejslavnější je hudba ke Coppolově Kmotrovi. Komponoval také pro režiséra Luchina Viscontiho a v letech 1952–1978 byl dvorním skladatelem Federica Felliniho. Rodák z Milána byl považován za zázračný talent, první skladby zkomponoval v osmi letech a v jedenácti dokončil své první oratorium, které bylo uvedeno v Miláně a ve francouzském Tourcoingu.

Florentský slaměný klobouk bude mít v Ostravě českou premiéru 13. března, druhá premiéra je 15. března. Inscenaci uvede Národní divadlo moravskoslezské 14. dubna ve Stavovském divadle v Praze v rámci 16. ročníku Festivalu hudebního divadla Opera 2025.

Více na www.ndm.cz