Budova bývalých jatek otevřena

Publikováno: 22.9.2022

Po šesti letech dočasných působišť získala galerie současného umění PLATO zázemí srovnatelné s evropským standardem v čerstvě rekonstruované památkově chráněné budově bývalých jatek. Svou činnost v ní galerie zahájila 21. září mezinárodní výstavou nazvanou Optimalizované bajky o dobrém životě. Výstava potrvá do 1. ledna 2023.

Rekordně krátkých sedm let

Chátrající budovu koupilo město pro svou příspěvkovou organizaci v roce 2016 spolu se sousedním hobbymarketem Bauhaus. „To, co původně vypadalo jako přítěž, tedy opuštěný Bauhaus, se velmi rychle ukázalo jako výhoda. Díky vstřícnosti, otevřenosti a důvěře primátora Tomáše Macury v naši koncepci jsme získali pět tisíc metrů čtverečních k experimentování a souběžně i vyhlídky na fungování na úrovni švýcarské kunsthalle,“ komentuje ředitel PLATO Marek Pokorný. Rekonstrukce budovy jatek, jejímž zadavatelem i investorem bylo město Ostrava, trvala od prvního záměru v podobě jednostránkového konceptu po kolaudaci stavby rekordně krátkých sedm let.

Vzniká zahrada i park

Galerie PLATO byla od počátku zapojena do příprav rekonstrukce i do jejího průběhu tak, aby výsledek sloužil jejím potřebám. „Jde nám o kvalitu ve všech oblastech fungování naší instituce. Kvalitní architektura i interiérový design, špičkové podmínky pro vystavení děl současného umění, vysoký standard zázemí pro návštěvníky. A samozřejmě vysoká kvalita výstav a programů. Náš cíl je přispívat k dobrému životu našich návštěvníků i obyvatel města, kteří budou využívat okolí jatek, tedy právě budovanou zahradu a park. I díky naší galerii může Ostrava získat parametry místa, kde se dobře žije,“ dodává Pokorný. Kavárna, která bude sloužit lidem i bez nutnosti navštívit výstavu nebo jiný program galerie, bude stejně jako v předchozím sídle provozována jako sociální podnik.

Patnáct umělců různých generací

Nyní tedy PLATO svůj provoz v novém zahájilo skupinovou výstavou Optimalizované bajky o dobrém životě, která zabírá všech pět výstavních sálů. Kurátory jsou Daniela a Linda Dostálkovy a Marek Pokorný. Výstava opírající se o žánr bajky pojednává o tom, jak vést dobrý život, a zcela symbolicky zahajuje novou etapu fungování galerie. V hlavní roli výstavy jsou zvířata, která pomohou instituci překódovat původní funkci budovy – jatka, zpracovat její příběh a proměnit ho. Prostřednictvím děl patnácti umělkyň a umělců různých generací nabízí návštěvníkům prostor k intenzivnímu zážitku a zamyšlení se nad otázkou: Co to vlastně je dobrý život a jak jej máme vést?

Film, masky i animované postavy

Životní osudy původem polsko-britské umělkyně Franciszky Themerson (1907–1988) poznamenala druhá světová válka, aniž by však z jejího díla vymizela radostná nadsázka a chuť experimentovat nejen s malbou, ale také filmovým obrazem, ilustracemi a divadelní výpravou. Jedno z vystavených děl, filmová bajka Dobrodružství dobrého člověka, kterou v roce 1937 natočila se svým manželem Stefanem, dnes už patří ke klasice světové kinematografie. Soubor masek, jež Themerson navrhla pro první uvedení Krále Ubu Alfreda Jarryho v roce 1951 na britských ostrovech, zapůjčilo galerii PLATO Muzeum umění v Lodži.

Uhrančivé filmové obrazy dvou videoprojekcí – Tourneur a Kentaur – německo-íránské umělkyně Yaldy Afsah (*1983) zkoumají dvojznačnost vztahu člověka ke zvířatům, zatímco organické sochy/objekty polské umělkyně Agaty Ingarden (*1994) lze chápat jako komentář k nejednoznačným vztahům mezi přírodou a technologií v epoše, kdy poprvé vývoj naší planety jako celku zásadně ovlivňují lidské aktivity.

Animované postavy v životní velikosti Özgüra Kara (*1992) diváka vyzývají k alespoň chvilkovému zamyšlení nad tématem, které je dnes všudypřítomné a pro dobrý život tak zásadní – smrtí. Jana Želibská (*1941) od 60. let ve svých instalacích, fotografiích a akcích zkoumá vzájemné působení obrazu i skutečnosti ženského těla a kulturní podmíněnost našich představ. Díla zapůjčená Slovenskou národní galerií a umělkyní představují po mnoha letech českému divákovi reprezentativní ukázku tvorby jedné z největších postav poválečného umění na Slovensku.

Více na www.plato-ostrava.cz