Blíží se Bouřlivá plavba

Publikováno: 12.9.2022

Komedii Toma Stopparda (1937) Bouřlivá plavba uvede činohra Národního divadla moravskoslezského v premiéře v sobotu 17. září.

„Na jeviště Divadla Antonína Dvořáka vracíme britskou konverzačku, opepřenou montypythonovským humorem! Na palubu zaoceánského parníku nasedají úspěšní autoři operet Turai a Gal, skladatel Adam, herci Nataša a René. Mají jen pár dnů na to, aby dopsali a nazkoušeli nejnovější hru. Jak se ale záhy ukazuje, autoři z ní nenapsali ještě ani řádek. Přípravy na premiéru více než bouřlivé moře narušují bouřlivé vztahy. A často taky stevard Dvorníček, který sice o práci na lodi a o lodi samotné neví nic a je značně ujetý, ale je taky tak trochu génius,“ přibližuje zápletku režisér Vojtěch Štěpánek.

Absurdita laciných scénářů

Tom Stoppard si utahuje z operetních klišé a psaní divadelních textů vůbec, dělá si legraci z jejich autorů. Komedie je plná jiskřivého vtipu, veselých slovních hříček a trefných výroků o povaze lásky a života. Stoppardův humor si bere na paškál nesnesitelná ega, sexuální napětí v inscenačním týmu i absurditu laciných scénářů a vynalézavým způsobem si pohrává s různými fetiši, s jídlem i s výstřednostmi, kterými dokáží vládnout jen herci.

Mistr slova a divadlo

„Stoppard je mistrem slova a píše o tom, co zná a co miluje: o divadle. Rád obohacuje staré žánry o nové prvky, což činí jeho dílo jedinečným, novým a výstředním. Chce v publiku nové reakce na staré a opotřebované ‚materiály‘. I Bouřlivá plavba je zčásti volnou adaptací komedie Hra na zámku maďarského dramatika Ference Molnára, zčásti hudební komedií, zčásti fraškou a zčásti metadivadelním zkoumáním reality a fikce,“ rozvádí dramaturg Norbert Závodský.

Hrají Martin Dědoch (Turai), Robert Finta (Gal), Vít Roleček (Adam), Petra Kocmanová (Nataša), Jan Fišar (René) a František Večeřa (Dvorníček).

O autorovi:

Tom Stoppard se narodil do židovské rodiny ve Zlíně 3. července roku 1937 jako Tomáš Sträussler, jeho otec byl lékařem Baťovy nemocnice ve Zlíně. Roku 1939 prchla rodina před nacisty do Singapuru, kde měla pobočku Baťova firma. Otec poté jako dobrovolník britské armády zahynul na lodi. Tomáš se s bratrem a matkou přestěhoval do Indie, kde děti dostaly anglické vzdělání. Po skončení války se Tomášovým otčímem stal britský důstojník Kenneth Stoppard, po kterém tedy získal své nové příjmení, a celá rodina se přesunula do Anglie, kde Tom Stoppard trvale žije a pracuje.

Od svých sedmnácti let pracoval Tom Stoppard jako novinář a divadelní kritik v Bristolu, od 60. let psal divadelní hry, později také scénáře pro televizi, rozhlas i pro film. 

O osud své rodné země se Stoppard vždy zajímal a podporoval v 70. letech například československý disent.  V roce 1977 navštívil Prahu na podporu iniciativy Charty 77 a setkal se s Václavem Havlem. Poté přijel až v roce 1998, navštívil mj. svůj rodný dům. V roce 2007 přijal pozvání Národního divadla na premiéru své hry a převzal čestný doktorát Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.

Stoppard je nositelem Řádu britského impéria a roku 1997 byl pasován královnou Alžbětou II. do rytířského stavu a získal titul sir.