Makaci lví a giboni bělolící v novém

Publikováno: 15.8.2022

V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava se 15. srpna otevřely hned dvě nové expozice pro vzácné primáty a další zvířata. Do moderních chovatelských zařízení se ze starého pavilonu primátů přestěhovali makaci lví a giboni bělolící. Návštěvníci se mohou těšit i na další dosud nechované druhy.

Cíl moderní zoologické zahrady

Expozici tvoří dvě novostavby. Makaci lví mají k dispozici chovný a expoziční objekt s oploceným venkovním výběhem, součástí stavby jsou i příslušné inženýrské sítě, chodníky a mobiliář. Expozici gibonů a kopytníků tvoří venkovní expoziční výběh s vnitřním dvoupodlažním zázemím, vybudovány jsou také přilehlé zpevněné plochy, přípojky sítí a přeložka vedení plynu a užitkové vody.  Realizace obou pavilonů probíhala současně, a to v termínu od března 2020 do března 2022.

„Naše zoologická zahrada, kterou ročně navštíví kolem půl milionu lidí, patří k nejoblíbenějším místům v Ostravě, kam míří návštěvníci města i místní obyvatelé a je častým cílem výletů celých rodin. Nové expozice výrazně zlepší podmínky života vzácných zvířat a pomohou naplnit cíl moderní zoologické zahrady, kterým je chov zvířat v co nejpřirozenějších podmínkách s respektem k jejich potřebám. Díky tomuto přístupu se v současnosti může ostravská zoo pyšnit největšími chovnými skupinami několika vzácných druhů primátů, k nimž patří i vyhubením ohrožení makaci lví,“ řekla náměstkyně primátora Kateřina Šebestová.

Jediná naděje příštím generacím

Zásadní je i nová expozice pro gibony bělolící, kteří patří k nejohroženějším druhům primátů a jsou vůbec nejvzácnějšími gibony chovanými v lidské péči. Chov v zoologických zahradách pro ně může být v budoucnu jedinou nadějí na zachování pro příští generace.

„Gibony bělolící chová Zoo Ostrava od roku 2002, makaky lví od roku 1978. Celou dobu obývaly oba druhy těchto převzácných a v přírodě ohrožených primátů poměrně stísněné prostory bez přirozené vegetace. Starý pavilon pochází z roku 1966, je již naprosto nevyhovující a čeká jej demolice. Nyní se makaci a giboni dočkali nových a nadčasových chovatelských zařízení, která jim nabízejí mnohem více prostoru, vzrostlé stromy a celkové podmínky důležité pro jejich přirozené projevy a chování. Nové krásné stavby jistě ocení i návštěvníci, kteří mohou nyní pozorovat oba druhy přes sklo či z vyhlídek zcela bez optických bariér ve velkých přírodních výbězích, podobně jako je tomu v případě hulmanů posvátných, kočkodanů Dianiných nebo šimpanzů hornoguinejských,“ uvedl ředitel Zoo Ostrava Jiří Novák.

Název? Wanderu a Vadhta ni

Expozice pro makaky lví byla nazvaná Wanderu. Tento domorodý název byl přejat i do dalších jazyků, jako je například němčina, angličtina, polština aj. Dříve byli pod tímto jménem známi i u nás a „wanderáci“, jak se jim říkávalo, byli poměrně běžně chovaní. Dnes jde o velice vzácný druh i v lidské péči. Expozice pro gibony bělolící nese název Vadhta ni, což v laoštině znamená Chrám gibonů. Stavba je z části zpodobněna jako opuštěný chrám, který postupně zarůstá vegetací. Má tak naznačovat, že největší hrozbou pro tato arboreální (na stromy vázaná) zvířata je činnost člověka, který odlesňuje a zabírá plochy původního primárního lesa. Přímou hrozbou je také nelegální lov.

Naopak, opuštěnou a nevyužívanou stavbu, třeba i starodávný chrám, si příroda může vzít zpět a pozvolna ji zaroste lesem. Giboni nemusí zmizet z povrchu země. Ještě není pozdě. Chrám gibonů je metafora, jde o „přetahovanou“ mezi člověkem a přírodou. Chrámem a posledním útočištěm gibonů je ve skutečnosti samotný les.

Investice města Ostravy činila bezmála 106,5 milionu korun bez DPH.