Krásovy Zásnuby ve snu poprvé v Ostravě

Publikováno: 14.2.2022

Nastudováním opery Zásnuby ve snu skladatele a pražského rodáka Hanse Krásy (1889–1944) otevírá opera Národního divadla moravskoslezského dramaturgický cyklus s názvem Opery terezínských skladatelů.

Uvede postupně díla tří výjimečných skladatelů, jejichž život tragicky přetnul holocaust. Jedinou velkou celovečerní operu Hanse Krásy Zásnuby ve snu uvidí ostravští diváci vůbec poprvé, premiéra bude 17. února v Divadle Antonína Dvořáka. Z jeho díla zatím inscenovala opera NDM v roce 2001 pouze jeho známější dětskou operu Brundibár (1938).

Dvouaktové Zásnuby ve snu skladatel dokončil v roce 1930, premiéru měly o tři roky později v Novém německém divadle v Praze (dnes Státní opera). „Premiéra měla tenkrát velmi příznivý ohlas a skladatel za dílo dostal státní cenu. Reprízu opery vysílal živě 9. června 1933 Československý rozhlas.

Ztracená a znovuobjevená partitura

S nástupem nacistů mělo jeho dílo i on sám jako příslušník židovského národa upadnout v zapomnění. Po válce byla partitura dlouho považována za ztracenou. Ve sklepení vídeňského nakladatelství Universal Edition ji více než 40 let po válce objevil dirigent izraelského původu žijící v Mannheimu Israel Yinon. A tak se dílo v roce 1994 vrátilo zpět na místo své světové premiéry – Státní opera Praha operu uvedla v koprodukci s Národním divadlem v Mannheimu. Byl to mimořádně úspěšný návrat a velká kulturní i politická událost v mezinárodním měřítku! Opera se s úspěchem představila na dalších scénách, například v Německu nebo v Kennedyho centru ve Washingtonu. V Ostravě ji diváci uvidí vůbec poprvé,“ přiblížil režisér a ředitel NDM Jiří Nekvasil.

F.M. Dostejevskij stále přítomen

Na scéně je stále přítomen Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821–1881), autor novely Strýčkův sen, podle níž sepsali Rudolf Fuchs a Rudolf Thomas libreto k opeře. Vyskytuje se v podobě obrazu na hraně scény a orchestřiště, je přítomen uprostřed scény ve výklenku, jemuž vévodí motiv Fillova obrazu Čtenář Dostojevského.

Jak píše v programu k tragikomickému obsahu opery muzikoložka a překladatelka díla Vlasta Reittererová, tento „příběh z ruského maloměsta s fiktivním ‚mluvícím‘ jménem Mordasov (morda je v ruštině čumák, huba) z doby kolem roku 1850 je banální historka o matce, které náhoda přivede domů bohatého šlechtice a ona v něm – bez ohledu na jeho věk a očividné manko ducha – vidí vhodného manžela pro dceru. A samozřejmě i naději na vlastní zajištěné stáří.

Zavraždění v Osvětimi

V cyklu Opery terezínských skladatelů uvede soubor Národního divadla moravskoslezského na jeviště ještě dvě díla Viktora Ullmanna (1898–1944) a jedno Pavla Haase (1899–1944), bratra slavného herce Huga Haase. Libreta oper Viktora Ullmanna Rozbitý džbán a Císař Atlantidy pro NDM přebásnil Jaromír Nohavica. Všichni tři skladatelé se s nástupem okupace stali občany druhé kategorie; byli deportováni nejprve do židovského tábora v Terezíně a poté byli zavražděni v Osvětimi. Jako datum úmrtí je u všech tří uváděn 17. (nebo u Krásy někdy také 18.) říjen 1944.