Jedinečný balet Národního divadla moravskoslezského

Publikováno: 29.11.2021

Norský choreograf, režisér a filmový tvůrce Jo Strømgren vytvořil ideu pro choreografii, která vychází ze života a tvorby Gustava Mahlera. Nazval ji Mahlerovy vzpomínky a rozhodl se ji převést na jeviště ve skladatelově domovině: Z moravských divadel si vybral Národní divadlo moravskoslezské a nový balet vznikal právě v Ostravě.

Světová premiéra díla je v Divadle Jiřího Myrona v plánu 2. prosince, druhá premiéra 4. prosince. Zazní části symfonií a písní Gustava Mahlera a skladby hráče na violu, současného norského skladatele Bergmunda Waala Skasliena.

Jihlavská skladatelova inspirace

„Mahlera chci představit jako člověka, ale zároveň mě zajímají kořeny jeho hudby a doba, v níž žil. Když například komponoval někde v Jihlavě, kde vyrůstal, kde slyšel švitořit svoji tetu, slyšel cikánské písně… Zajímá mě jeho dětství, jaké otázky si v životě kladl, s čím se musel vypořádat. Tenhle balet vypráví o lidech na ulici, o výjevech ze života, o inspiraci pro Mahlerovo budoucí komponování,“ vypráví o své práci norský choreograf Jo Strømgren. Každý divák může v jednotlivých postavách na scéně vidět i své předky, něco ze života své rodiny, můžete se ve fantazii přenést do doby rozpadajícího se Rakouska-Uherska.

Choreografie Mahlerovy vzpomínky tak pracuje hodně se symboly a fantazií. „V první části inscenace máme úryvek ze starého rozhlasového vysílání, v němž zazní židovská píseň z Krakova z roku 1920 zpívaná tehdejším dialektem. Je to takový náznak Mahlerovy doby a skutečnosti, že byl Žid. Takže jsem použil tuhle hudbu místo toho, abych polopaticky sděloval fakta,“ dává choreograf nahlédnout do své mysli a procesu tvorby.

Slavný dirigent, hudební ředitel

„Můj čas teprve přijde,“ říkával Gustav Mahler. Ve své době to byl slavný dirigent a hudební ředitel operních domů. Vedl operu ve Vídni, ale také Metropolitní operu v New Yorku, kde jako první v roce 1909 uvedl Smetanovu Prodanou nevěstu s Emou Destinnovou. Čas jeho hudby přišel ale opravdu mnoho let po jeho smrti. Jeho symfonie nahrál a ve světě zpopularizoval Leonard Bernstein a po něm také Herbert von Karajan.

Choreograf vybral pro připravovaný balet nejznámější části Mahlerových symfonií z nahrávky Berlínských filharmoniků řízených Herbertem von Karajanem (vydání z roku 2017). Zazní například známé Adagietto z Páté symfonie. Skladbu proslavil film Smrt v Benátkách (1971) Luchina Viscontiho a od té doby byla tato část Páté symfonie mnohokráte použita v různých oblastech, stala je zřejmě Mahlerovou nejznámější skladbou.

Písně o mrtvých dětech komponoval Mahler od roku 1901 na básně Friedricha Rückerta; básník (žil v 19. století) se ve dvou cyklech vyrovnával se smrtí svých vlastních dětí. O dceru přišel i Mahler, ale to bylo až poté, co byly Písně o mrtvých dětech napsány. „Mahler je skladatel pro přemýšlivé jedince, jeho hudba se hodí do dnešní doby. Je to hudbanostalgická, romantická, s hlubokým podtónem,“ zdůrazňuje Jo Strømgren. Mahlerovu hudbu doplnil choreograf skladbami Bergmunda Waala Skasliena. Ty nahrál orchestr opery NDM, některé úryvky dodal skladatel sám.

150 choreografií

Jo Strømgren (nar. 1970) pracoval v 60 zemích světa a vytvořil na 150 choreografií pro prestižní baletní scény. Od roku 2013 je stálým choreografem Národního baletu Norské opery. Je také úspěšným autorem desítek divadelních her, pracuje pro televizi. Buduje si osobitý styl v oblasti scénografie a světelného designu.

Inscenaci Mahlerovy vzpomínky uvádí balet NDM ke 110. výročí úmrtí Gustava Mahlera.

Jako bonus pro majitele vstupenek na premiéry 2. a 4. prosince nabízíme komorní koncert Bergmunda Waala Skasliena. Zahraje své skladby na violu ve slavnostním sále Divadla Jiřího Myrona vždy od 17.45 hodin. Veřejná generální zkouška baletu je ve středu 1. prosince v 11.00.