Beyond the Gaze

Výstava

Mezinárodní výstava

• 13. března - 03. května 2025
• Galerie GDM Contemporary

Srdečně Vás zveme na výstavu mezinárodní výstavu Beyond the Gaze.  

Vystavující umělkyně a umělci: Aneta Kateřina Beranová (CZE) | Zsolt Bodoni (HUN, ROU) | Ivana Štenclová (CZE) | Maik Wolf (DEU)

Kurátor: Tomáš Koudela

Výstava Beyond the Gaze nabízí specifický komentář ke vztahu diváka a uměleckého výstupu v kontextu hranic a podstaty tvůrčího výrazu jako intence formálních, konceptuálních vrstev současné figurativní malby. Gaze (pohled) zde neznamená pouze okamžik vnímání, ale také strukturální rámec, skrze který vnímáme figuru v obraze. Je to způsob vidění, který formuje vztah mezi divákem a dílem – pohled jako analýza, reflexe, mocenský nástroj i subjektivní zkušenost. Odkazuje jak na vizuální interakci, tak na širší kulturní a historické podmínění percepce. Vedle vrstvení významů v prostoru vizuálního jazyka výstava akcentuje i fenomén času, který do obrazu vstupuje s různými nároky na vizuální naléhavost. Obraz zde vibruje kapalným významovým obsahem, fokusován jako výchozí dokument – či paradokument – arteficiálních ambicí proměnit se v něco jiného, v emancipovanou vizuální entitu, která žije svým vlastním životem, nezávisle na svém výchozím referenčním rámci. Figuru nelze vnímat jen jako statický objekt, ale jako proces, neukončenou událost, která osciluje mezi minulostí, přítomností a vlastní imaginativní budoucností. Beyond the Gaze nabízí aktuální komentář k otázce, zda je figurace v malbě čistým zobrazením, nebo mechanismem dekonstrukce reality. Figurální forma se zde pohybuje mezi konkrétním a abstrahovaným, popkulturním a archetypálním, pomíjivým a monumentálním.

Doufáme, že náš divák v kontaktu s vystavenými artefakty zakusí možnost nebýt pouze pasivním příjemcem obrazu, ale aktivním účastníkem interpretace a kritického myšlení světa skrze něj. Výstava také hledá prostor pro optický i konceptuální posun – prostor, kde obraz přestává být jen chladným vizuálním objektem a sublimuje svůj vizuální kontext svébytným aktem vnímání a reinterpretace času – prostor, kde obraz žije svůj život.

Aneta Beranová *1998, CZE

Autorka žije a tvoří v Pardubicích a Ostravě. Ve své tvorbě, zahrnující malbu i objekty, propojuje figurativní motivy s archetypální symbolikou a popkulturními odkazy. Inspiraci čerpá mj. z řecké mytologie a antické literatury, zejména z Ovidiových Proměn, jejichž příběhy interpretuje skrze postavy jako Skylla, Apollón či Eros a Psyché. V jejích dílech se prolínají fantaskní prvky s hlubokým emotivním podtextem. Často pracuje s motivy domu jako metafory bezpečí a paměti, květin (zejména růží) evokujících pomíjivost, či slunce a měsíce jako symbolů světla a tmy. Její obraznost osciluje mezi realismem a stylizovanou fantazií, přičemž figurace balancuje mezi nostalgií a současnými vizuálními kódy populární kultury. Beranová vystudovala kresbu na Fakultě umění Ostravské univerzity pod vedením Josefa Daňka a Libora Novotného, absolvovala zahraniční stáže na Korea National University of Arts v Soulu a Accademia di Belle Arti v Catanii. Své práce představila na řadě skupinových i samostatných výstav.

Zsolt Bodoni *1975, HUN, ROU

Původem maďarský umělec, který žije a pracuje ve městě Oradea v Rumunsku. Přístup Zsolta Bodoniho k jeho tvorbě je založen na analýze minulosti, která funguje jako jistý druh archeologie. Informace čerpá z dokumentů, dějin umění a hudby; jeho práce je prostředkem porozumění a zároveň procesem znovuvytváření nového pohledu na minulost z perspektivy současnosti. Bodoniho obrazy připomínají spíše představení, podobně jako klasičtí hudebníci znovu navštěvují hudební partitury. Výchozím bodem je přepracování starých mistrů. Bodoni se nejprve pokouší nahlédnout pod pokličku „originálu“, poté vymýšlí vlastní nové prvky, mění proporce ad. Jedná se o proces, který autor popisuje jako akt „hackování“. Virus, který napadá jedinečná mistrovská díla, čímž mění pohled na minulost a nově definuje naše chápání originality.

Ivana Štenclová *1980, CZE

Mezi léty 1999–2005 studovala u prof. Jitky Svobodové v Ateliéru kresby na Akademii výtvarných umění v Praze. Za svou diplomovou práci získala cenu Josefa Hlávky. Vystavovat začala ještě za dob studií. V současné době žije a tvoří v Chvalíkovicích u Opavy a v Ostravě. Štenclová se ve své výtvarné tvorbě zabývá zejména možností kresebné linie, čímž zároveň vyvolává odvěkou otázku po hranici mezi kresbou a malbou, případně sochařským dílem. Pro její dílo je příznačný zájem o výzkum interpersonálních kontextů, jehož výstupem je originální a autentický průsečík obrysových silokřivek a temporálních vektorů koexistujících s ideou portrétu a autoportrétu jako svébytný vizuální environment grafémů lidského života a piktogramů jeho jedinečnosti. Rozsah výtvarných prostředků, které Štenclová využívá k tvorbě svých obrazů, je impozantní. Umělkyně používá tuše, pastelky, fixy, propisovací tužky, injekční stříkačky, tavné pistole, umělá vlákna, malířské válečky, laser či vlastnoručně vyrobená razítka.

Maik Wolf *1964, DEU

Narodil se v roce 1964 v Pirně, studoval na Hochschule für Kunst und Design v Halle a na École Nationale Supérieure des Beaux-Arts v Paříži. V současné době žije a pracuje v Berlíně. Maik Wolf zůstává věrný svému charakteristickému malířskému stylu: vrší barvy, tvary a struktury so takové míry, že vznikají složité nové světy. Ačkoli výjevy vycházejí ze skutečnosti, nikdy se nejedná o reálné pohledy na krajinu. Umělec používá výchozí obrazy z originálních fotografických předloh jako substrát, na němž jeho obrazy rostou, na němž se jednotlivé obrazové prvky rozšiřují, ale také rozrůstají a rozkvétají. Stylistické citace v podobě ikon nebo tvarů připomínajících řečové bubliny ze světa her a grafického designu často rozšiřují jeho malířský repertoár.

Vernisáž 12. 3. 2025 v 18:00 h.